Jak pro developerské projekty v Praze budujeme dobré sousedské vztahy
Úvod
Nová výstavba ve městech se dnes téměř vždy stává velkým tématem, protože zasahuje do života obyvatel v okolí. Často naráží až na iracionální odpor a odmítání jakéhokoliv, byť přínosného projektu. Přitom většina nových projektů přináší do lokality nový život, veřejný prostor a občanskou vybavenost.
Komunikace s novými sousedy se tak pro developery stává stále důležitější a často rozhoduje o tom, zda a kdy se projekt vůbec postaví.
Dobrým příkladem je jeden z největších pražských developerů, který oslovil New School Communications s cílem zapojit obyvatele v okolí jeho projektů do přípravy výstavby a ukázat jim, že chce být dobrým sousedem.
3 principy budování dobrých sousedských vztahů
Neexistuje žádný kouzelný způsob, jak všechny přesvědčit o přínosu projektu. V každé komunikaci se ale držíme těchto zásad:
1. Otevřená a lidská komunikace od samého začátku příprav projektu. Znamená to například, že se sousedy vždy komunikuje konkrétní osoba, ideálně projektový manažer.
2. Pohled na projekt očima sousedů. Jak ovlivní jejich každodenní život, zda řeší problémy v lokalitě a jaké výhody s sebou přinese, například nové hřiště nebo opravu místní mateřské školy.
3. Naslouchání připomínkám obyvatel a jejich zapojení do tvorby projektu s cílem najít přijatelný kompromis pro všechny strany.
Samozřejmě téměř nikdy nedosáhneme toho, že budou spokojeni všichni. Důležité ale je, že se podaří zmírnit odpor a získat si na svou stranu tzv. „tichou většinu“ – tedy obyvatele, kteří nejsou aktivně proti, ale mohou se přiklonit na stranu developera.
Jak probíha celý proces participace?
1. Začínáme důkladnou analýzou lokality a jejích obyvatel
Naše práce vychází z dat, proto je důkladné seznámení se s lokalitou a jejími obyvateli naprostým základem.
Analýza komunikačních kanálů – zjišťujeme, jaká média a platformy obyvatelé využívají, co čtou, ve kterých facebookových skupinách jsou aktivní a kam se obracejí, když je něco trápí.
Analýza formálních i neformálních influencerů – identifikujeme vlivné osoby v dané lokalitě: starosty, zástupce SVJ, petiční výbory, správce FB skupin nebo hlasité aktivisty.
Monitoring – provádíme rešerše peticí, médií a sociálních sítí, abychom měli přehled a mohli včas reagovat, než situace přeroste v krizi.
2. Představení záměru obyvatelům - „setkání nad mapou“
První osobní setkání projektových manažerů developera se sousedy, zástupci SVJ, případně starostou či zastupiteli. Cílem je představit záměr a územní studii ještě předtím, než projekt dostane finální podobu. Nasloucháme, co místním chybí, co jim vadí a co by uvítali.
3. Prezentace projektu
Na druhém setkání už představujeme konkrétní podobu projektu – počet podlaží, architekturu, veřejná prostranství. Setkání má vždy neformální charakter: piknik, grilování, odpoledne s kávou a koláčem nebo posezení u piva s hotdogem. Myslíme i na děti, které si mezitím hrají na skákacím hradě nebo si nechávají malovat na obličej.
4. Pravidelné informování o projektu
Dlouhodobou fází je udržování vztahů prostřednictvím:
participačního webu, který slouží k prezentaci projektu a informování o komunitních aktivitách
sociálních sítí – profily na Facebooku a Instagramu, uzavřené skupiny pro interní komunikaci
neformálních akcí – například vánoční setkání s kapustnicí, koncerty ke Dni dětí apod.
osobních dopisů do schránek s informacemi o vývoji projektu
Budování značky zodpovědného developera
Po výše zmíněných aktivitách spouštíme také online kampaň cílenou geograficky na obyvatele dané lokality a osoby, které se v místě pohybují. Kampaň často doplňuje outdoorová reklama a PR komunikace v podobě článků a dalších mediálních výstupů v místních médiích.
Budování pozitivního vnímání developera má význam nejen pro daný projekt, ale i pro další výstavbu v jiných lokalitách. Spokojenost nebo naopak nespokojenost sousedů se totiž přenáší i do dalších projektů a předchozí zkušenost s developerem často ovlivňuje jeho přijetí na novém místě.
Být dobrým sousedem se zkrátka vyplatí.
